Přes Velkou Babu a Fabiánovo lóže, místa, kde žije a odpočívá duch Fabián, pán pohoří Brd.

Trasa začíná u restaurace Krmelec Vlaška. Projedeš cestou kolem louky a rybníka Papež.

Vjíždíš do města Dobříš, mineš muzeum a na náměstí se napojíš na žlutou turistickou značku. Pokud budeš mít více času, určitě se zastav v barokním Dobříšském zámku s nádherným parkem, Čertovým mostem, malou zoologickou zahradou a zámeckým divadlem. Po necelém kilometru se před tebou na horizontu objeví jižní část Brdských Hřebenů.

Po levé straně je vidět větrný mlýn na Svaté Anně, replika holandského větrného mlýna, plně funkční s veškerým zařízením na mletí. Pokračuješ zpevněnou cestou po žluté značce a po lehčím technickém sjezdu se stočí cesta doleva.

Poklidně se klikatí, žlutá odbočuje doprava, ty jedeš rovně a projíždíš hustým smíšeným lesem až do míst, kde si tvoji pozornost vyžádá přírodní trail okolo Klimkova vrchu (478m).

Cesta tě brzy napojí zpět na žlutou a po pár metrech tě zavede k pomníku na počest a uctění památky bojovníků z druhé světové války, kteří padli v boji proti fašistům.

U pomníku je 15 křížů, tak krásné místo a přitom s takovou historií, až z toho běhá mráz po zádech.

Cesta pokračuje dál na další zajímavé místo. V sedle Kuchyňka mezi vrchy Kuchyňka a Studený vrch se nachází čtyřmezí, označující styk čtyř hranic obcí – Dobříš, Rosovice, Hostomice a Buková. Leží přímo na cestě, to znamená, že právě přejíždíš z obce do obce, aniž bys to tušil.

Ten, kdo se postaví doprostřed kruhu, uvidí barevné značky umístěné na stromech tvořící dokonalou kružnici – vyměřeno laserem. Úsměv vzbuzuje miniaturní schodiště procházející prstencem – prý pro ježky, pokud by tam náhodou spadli, aby nezemřeli hladem a žízní.

(Citace z knihy Brdy známé i neznámé Petr David, Vladimír Soukup)

Žlutá se střídá s červenou a po technickém stoupání plném kamenů a kořenů se dostaneš na úžasné místo zvané Kuchyňka (636m). Kuchyňka je lesnatý vrch v Brdské vrchovině.

Cesta pokračuje na Malý vrch (628m).

Výjimečnost tohoto hřebenu spočívala v bylinném podrostu, který vždy lákal místní lidové léčitele a babky kořenářky k častým návštěvám.

Z hřebenu je výhled do kraje.

Červená turistická se po sjezdu z Kuchyňky a Malého vrchu okolo hory Písek (691m) vystřídá za modrou a ty se pomalu blížíš k vrchu Velká Baba (615m).

Je to tajemná hora, ke které se váže pověst o bájné čarodějnici Megeře, zhrzené milence pána Brdských hor Fabiána zvaného Babí Jan.

Podle pověsti na kopci Baba stával hrad rytíře Jana z Babí hory. Když si Jan přivedl nevěstu, čarodějnice Megera ze žárlivosti proměnila Janův hrad v pusté skalisko, Janovu ženu v hořkou bylinu zeměžluč a rytíře Fabiána v lesní přízrak.

V lese je dobře ukryto Fabiánovo lóže, kde pán Brd odpočívá. Čáry zlé čarodějky však nedokázaly zlomit Fabiánovo dobré srdce a tak rytíř zůstal dobrákem i v zakletí. Umí však přivolat vichr a bouři, utopit lesy v mlze a v dešti.

Nádherným sjezdem sjedeš až na úpatí hor do Zátoru, kde se před tebou otevře krajina, pohled na Hostomice a protější svahy hřebenu Housiny.

Po levé ruce je pohled na horu Plešivec (654m), kde měl Fabián svou zahrádku.

Po hezkém úseku na rozlehlé louce tě čeká výjezd všech metrů, které jsi sestoupal z hory Velká Baba.

Prudký výjezd se dá vyjet bez sesednutí z kola, můžeš to zkusit a brát to jako malou výzvu. Po výstupu zpět na hřeben odbočíš na červenou, která tě zavede na horu Studený vrch (660m). Je nejvyšším vrcholkem Brdských Hřebenů.

Jeho název pochází od studeného větru, který tu často vane. Na vrcholu stojí kamenná rozhledna, která byla postavena v roce 1940 a během sezóny bývá o víkendu otevřená.

Přestože 17,5 metrů vysoká věž nepřevyšuje okolní stromy a není z okolních oblastí ani vidět, poskytuje překvapivě hezký výhled daleko do kraje.

Když je dobrá viditelnost, je vidět Milešovka, Krušné hory, Klínovec, hrad Karlštejn, Zbiroh, kopec Bezděz i Ještěd. Při troše štěstí můžeš spatřit i část Šumavy s Boubínem.

(Citace z webu kudyznudy.cz/rozhledna Studený vrch)

Ze Studeného vrchu se kamenitou pasáží dostaneš na zpevněnou cestu, která tě postupně dovede pod vrchem Malinová (507m) k oboře na zelené turistické značce.

Projíždíš podél dřevěného plotu až k tvrzišti Dvorce, bývalého nížinného slovanského hradiště, a výlet se pomalu blíží do svého závěru. Zajímavostí je, že ještě dnes, po staletích, v hradišti rozeznáme až 21 metrů vysoké hliněné valy a vodní příkop, dosahující šířky až 13 metrů.

Teď už víš, kde pán Brd Fabián žil a kde odpočíval. Pamatuj, že k Brdům je potřeba se chovat s respektem, protože tenhle rytíř a ochránce Brdských hor svůj domov nikoho ničit nenechá a bude ho vždy chránit do posledního dechu.

Délka trasy: 45,7km

Převýšení: 831m

Obtížnost: 6/10

Start / Cíl: Restaurace Krmelec Vlaška 49.7970239N, 14.1715200E

Zajímavost : Příběh s velbloudy. Císař Rudolf II. byl velkým milovníkem umění. Jednou dostal od někoho z dalekého Orientu jako dárek velbloudy. Na Pražském hradě si je nechat nemohl, tak je nechal poslat do Dobříše na zámek. Velbloudům chutnalo a stádo se utěšeně rozrůstalo. Nikdo nepřišel na to, jak velbloudy využít, a tak je po třech letech, k úlevě všech, císařská milost dala odvést jinam.

(Citace z knihy Brdy známé i neznámé Petr David, Vladimír Soukup)

Soubory se stahují ve formátu GPX.